Proč tyto stránky vznikly?

Možná se někomu bude zdát, že to sem nepatří, ale já Vám to prostě musím vyprávět.

Když jsem vystudovala v Tonově mezinárodní škole metodu HDT, byla jsem velmi mile překvapena metodou samotnou, jejími možnostmi, mými vlastními případy, které HDT rychle rozhýbala a dořešila, i Tonovým osobním charisma. Brzy mě napadlo přivézt Tona s jeho zkušenostmi do Prahy. Sledovala jsem tím pomoc všem homeopatům v České republice – doufala jsem, že čím více nástrojů ke zlepšování zdraví klientů máme v naší praxi k dispozici, tím lepší a rychlejší výsledky našeho snažení by se měly dostavit.

Tímto rozhodnutím jsem však přišla o iluze. Rychle jsem pochopila, že homeopati v naší malé zemi zdaleka nejsou na jedné lodi. Bylo by velmi naivní se domnívat, že mají touhu se semknout a dokázat materialistickému světu „moderní“ medicíny, že celostní přístup je při léčení klientů nezbytně nutný, a že energie a informace jsou sice nehmatatelné, ale podstatné veličiny při léčení ducha i těla.

Jsem jen obyčejná homeopatka, žádný pořadatel kurzů, žádná majitelka homeopatické školy, a tak jsem původně zamýšlela uspořádat jenom jeden ročník studia HDT v Praze pro vnímavé kolegy a přátele, plus další zájemce, kteří mají rádi nové věci. Jeho nespornou výhodou měl být překlad do češtiny, a přesto výrazně nižší cena, než studenti kdekoliv jinde na světě za Tonovy semináře platí. Bylo to možné právě díky tomu, že jsem všechno dělala sama, bez týmu lidí, bez nároku na zásadní honorář, ale s o to větším nadšením.

Popravdě jsem očekávala, že budu homeopatickými kolegy oceněna za to, že jim nabízím něco, co zásadním způsobem obohatilo mou praxi a mohlo to tudíž rozšířit obzory i jim. K mému překvapení jsem však musela čelit nejrůznějším kritickým poznámkám a pomluvám Tona i HDT od některých lidí, kteří se sice s metodou ani s Tonem nikdy pořádně neseznámili, nicméně měli potřebu varovat před našimi semináři své příznivce i studenty. Nakonec jsem byla vyloučena z jednoho homeopatického vzdělávání jako „konkurence, která údajně odčerpává finanční rozpočet jeho potencionálních studentů“.  To byl opravdový pohár hořkosti a pro mne v mé naivitě naprosto nepochopitelná situace. Nicméně pomohlo mi to probudit se.

A tak jsem se rozhodla tomu všemu čelit s vědomím, že pokud Ton Jansen se svou metodou natolik znejistil některé ostřílené české homeopaty, že byli schopni podobných reakcí, pak bude možná HDT právě tím „zlatým vejcem“, které stojí za to „vysedět“.

A potvrzuje se to. Svědčí o tom nejen vracející se posluchači seminářů, ale našlo se i několik kolegů homeopatů, jejichž ego je v pořádku, a s nimiž jsme navázali spolupráci. Těšíme se nejen z vyřešených případů ale i ze společně chystaných projektů.

Domnívala jsem se, že tyto drsné vztahy v českém „homeopatickém rybníku“ jsou výhradně českou specialitou, vycházející z naší národní vlastnosti: závisti. Ton Jansen mi však řekl, že i na holandské scéně se objevují někteří takoví kolegové a vlastně i proto napsal ve své knize:.

„Jednou z hlavních motivací k napsání této knihy byla má snaha vnést harmonii mezi různé homeopatické školy a směry. Hahnemann vycházel z odkazu Hippokrata, který sám již pracoval s ředěnými substancemi. Hahnemann tyto rané homeopatické principy oživil ve svém Organonu medicíny, který vyšel v šesti vydáních. Po každém vydání byl přesvědčen, že poslední verze je ta správná metoda, kterou je nutno použít. Samozřejmě, po každém vydání se jeho znalosti rozšířily, takže dílo nemělo nikdy „konečnou“ podobu. Měli bychom si ale uvědomit, že cesta objevů neskončila smrtí S. Hahnemanna. Máme povinnost, a zároveň tu čest, pokračovat ve vývoji homeopatie. Přesto, že čas od času cituji Hahnemanna, není to proto, že by byl mým guru. Je to proto, že platnost mnohých z jeho učení jsem si v klinické praxi sám ověřil. Kráčím svou vlastní cestou, ale jsem si vědom toho, že Hahnemann měl neuvěřitelný vhled a pochopení, pokud jde o proces nemoci a způsob znovunastolení zdraví.

Mnoho homeopatických metod současnosti prohlašuje, že daná metoda je ta jediná správná. Tento přístup způsobuje konflikty mezi různými skupinami, neboť každá bojuje za to, že její způsob je „jediný správný“. Je to podobné konfliktům mezi náboženstvími; každé věří, že našlo toho správného Boha. Nicméně dogma stojí v cestě pokroku; brání nám mít svůj vlastní názor a přinášet vlastní individuální dary. Namísto toho, abyste následovali „jedinou správnou cestu“ někoho jiného, staňte se svým vlastním guru. Mnoho klasických lékařů má velice omezený způsob uvažování. Možná vědí hodně o symptomech nemoci, ale bohužel se naučili velice málo o trvalém zdraví a o tom, jak zdraví dosáhnout a jak si ho udržet.

Jaké by to bylo, kdybychom spojili dohromady ty nejlepší části z každé metody. Budeme-li upřímní, musíme přiznat, že každá škola nebo myšlenkový proud je přinejlepším jen částečnou pravdou. Věřím tomu, že můžeme tyto jednotlivé pramínky spojit a vytvořit „oceán vědění“. Proto vyzývám všechny své kolegy – přestaňte se řídit dogmaty. Namísto toho můžete rozvíjet, přizpůsobovat a následně sdílet své metody s tím, jak se učíte od svých pacientů, kteří sedí před vámi. Tímto způsobem se každý z nás může stát skvělým terapeutem.“

A já jenom dodávám, že i Hahnemann používal homeopatický detox a jsem velmi ráda, že navzdory všem kritikům slýchám i na seminářích zahraničních lektorů – naposledy to zaznělo např. na semináři Luise Kleina (Bratislava 2017) nebo Franse Kusseho (Praha 2018), že je třeba používat všechny dostupné metody ke zlepšení zdraví klientů. Není důležité, která z nich pomůže, protože důležité je jedině vrátit zdraví nemocnému, který za námi za tímto účelem přišel. Jestliže máme na výběr klasickou homeopatii, autopatii, homeopatickou detoxikační terapii (HDT), izopatii, a další a další postupy, máme mnohem větší šanci ušít na míru předepsání, které padne klientovi jako dobré šaty. Pokud těmto metodám rozumíme, víme jak fungují, a umíme a nebojíme se je použít, je náš klient v dobrých rukou. Odmítáním a očerňováním kterékoli z dostupných metod (možná proto, že o ní vlastně vůbec nic nevíme) nemůže vzniknout nic pozitivního. Na homeopatii je krásné a jedinečné právě to, že šije na míru. Krejčí, který na míru šije, však obvykle vybírá z pestré nabídky látek a nití… A pokud se jako kolegové nikdy nedokážeme spojit a jít za společnými cíli, jakou má asi tak homeopatie šanci na uznání ve společnosti?

Tak to je všechno, co jsem Vám k tomuto tématu chtěla já sama za sebe říci.

Lenka Pomněnka